Nejprve se v Mladé frontě objevila rozsáhlá reportáž ohledně toho, že Chládek údajně šikanuje své zaměstnance, dělá čistky na svém úřadě a vůči svým podřízeným jedná arogantně a despoticky. Následně na to přišly Lidové noviny s informací o tom, že disertační práce, kterou Marcel Chládek obhájil v roce 2006 na filozofické fakultě Karlovy univerzity, má na základě hodnocení některých vysokoškolských pedagogů velmi slabou úroveň.
Jelikož jsem se s ministrem školství nikdy osobně nesetkal, nedovedu posoudit, zda skutečně má arogantní a despotické vystupování. Trochu mě však překvapuje, že MF DNES přišla s tak obsáhlou reportáží o tom, kolik lidí muselo z ministerstva školství odejít, když k podobné situaci došlo po příchodu Sobotkovy vlády i na jiných ministerstvech – zejména na těch, která řídí ministři z Babišova ANO. Je tedy otázkou, zda nejde v první řadě o cílenou odvetnou akci některých zaměstnanců, kteří byli z ministerstva odejiti.
Ohledně Chládkovy disertační práce: u téměř každé disertační či diplomové práce je velmi jednoduché najít někoho, kdo ji ochotně zhodnotí jako slabou či takovou, která by u něho nikdy neprošla. Chládkovi je především vytýkáno, že jeho práce má rozsah pouze 58 stran. Ovšem jak konstatovala i současná děkanka filozofické fakulty UK, v době, kdy byla práce obhajována, nebyl minimální rozsah stanoven a až několik let poté byl určen na minimálně 100 stran. Proto mi kritika slabé kvality Chládkovy disertační práce přijde jako víceméně účelová. Je tedy opravdu náhoda, že se během několika dní objevily v médiích v tak hojné míře zprávy, očerňující ministra Chládka? Já se domnívám, že nikoliv.
Současný ministr školství přišel ihned po nástupu do úřadu se spoustou zásadních návrhů, které by upadající české školství měly napravit. I když ne se všemi návrhy úplně souhlasím (jsem například dost skeptický k projektu tablety do škol), jednoznačně kladně hodnotím návrh, aby školy dostávaly finanční prostředky od státu i podle jiných kritérii než podle počtu zapsaných žáků. Také oceňuji snahu zavést povinnou maturitu z matematiky i povinné přijímací zkoušky na střední školy v celé republice. A v neposlední řadě i požadavek, aby do školství šlo ze státního rozpočtu více peněz než dosud.
Ne všem se však takové návrhy logicky musí líbit. Středním školám, které kvůli naplnění své kapacity v současné době berou na maturitní obory i čtyřkaře, se požadavek na povinné přijímací zkoušky (který dnes uplatňuje jen zhruba polovina krajů) pravděpodobně líbit nebude. A povinná maturita z matematiky by pro takové školy asi byla úplnou katastrofou.
Další, komu může být ministr Chládek nepohodlný, jsou představitelé některých firem, napojených na resort školství. Na základě Chládkem zadaného auditu bylo totiž například zjištěno, jak nesmyslně velké množství peněz ministerstvo v minulosti vyplácelo externím firmám.
Poněkud podezřelé je i to, že mediální útok na Marcela Chládka přišel právě od MF DNES a Lidových novin. Tedy od deníků, patřící do mediální skupiny MAFRA, jejímž vlastníkem je předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Bylo například zvláštní, že poté, co se v březnu dostal do sporu s Babišem premiér Bohuslav Sobotka, přišla hned poté Mladá fronta s rozsáhlou investigativní reportáží o Sobotkově podílu na pro stát nevýhodném prodeji OKD. A útok na Chládka nyní také přichází čerstvě poté, co ministr školství dal najevo, že se nehodlá smířit s tím, že na rozdíl od ostatních státních zaměstnanců, kterým chce ministr financí v příštím roce zvýšit platy o osm procent, se mají platy učitelů zmrazit. (Babiš poté tuto informaci dementoval a prohlásil, že se chystá učitelské mzdy navýšit o úžasné jedno procento… )
Co říci závěrem? Těžko lze zatím posoudit, zda je Marcel Chládek schopným politikem, který dokáže své návrhy také úspěšně realizovat. Ovšem pokud bude kvůli mediálním útokům na něčí přání odstřelen hned z kraje, bude to pro naši politickou scénu velmi špatný signál.