Na Chovancovi mu vadí, že svého bakalářského titulu dosáhl na plzeňských právech a navíc (jak je na této škole obvyklé) za nezvykle rychlou dobu. Titul z právnické fakulty v Plzni skutečně není nic, čím by se v dnešní době někdo honosil. Ovšem na to lze současnému prezidentovi snadno říct, že on sám přivedl do své vlády v letech 1998-2002 Stanislava Grosse (shodou okolností na stejný post, o který se dnes uchází Chovanec), jenž v té době neměl žádný vysokoškolský titul. A také je možné v této souvislosti argumentovat tím, že jeho současný ředitel hradního protokolu Forejt (v rámci objektivity nutno dodat, že jej Zeman zdědil po svém předchůdci Klausovi) žádnou vysokou školu nedostudoval. Forejtova pozice přitom vysokoškolské vzdělání přímo vyžaduje.
Kandidátovi na ministra pro legislativní radu vlády Jiřímu Dienstbierovi prezident zase vyčítá, že má být lídrem ČSSD pro květnové volby do Evropského parlamentu a tím pádem se nebude moci naplno věnovat své práci ve vládě. ČSSD však prohlásila, že Dienstbier lídrem její eurokandidátky nebude. A především je třeba se ptát, proč Zemanovi nevadilo, když se na podzim na úkor svých povinností ve vládě věnovali volební kampani někteří ministři jím jmenované Rusnokovy vlády.
Kandidáta na ministra zahraničí lze zase dát do souvislosti s prezidentovými slovy o tom, že v některých oborech se automaticky předpokládá publikační činnost a u některých kandidátů žádnou nezaznamenal (to se samozřejmě nemusí týkat jen Zaorálka). Netvrdím, že Zaorálek je ideální kandidát – i mně na něm vadí, když někdy rychle mluví, aniž by si předtím dobře rozmyslel, co říká. Ovšem vzhledem k tomu, že dříve působil jako předseda zahraničního výboru Sněmovny i stínový ministr zahraničí ČSSD, těžko lze u něj zpochybňovat odborné předpoklady pro vedení ministerstva zahraničí. Nedostatek publikační činnosti se tak jeví jako umělý problém, který Miloš Zeman narychlo vymyslel. Prezident samozřejmě může mít k některým jménům, které navrhne premiér, výhrady, ale v tom případě by k nim měl přidat i přesvědčivé argumenty.
Z výše uvedeného však spíše vyplývá, že Chovanec není dle Zemana odborníkem proto, že novinářům přiznal říjnovou utajovanou schůzku v Lánech. Dienstbier proto, že jako jeho protikandidát v prezidentské volbě na Zemana během kampaně útočil a před druhým kolem jej nepodpořil. A Zaorálek proto, že Zemana nevolil již v prezidentských volbách v roce 2003 a je navíc Zemanovým stálým kritikem.