A v neposlední řadě ovlivňuje hospodářský růst technologický rozvoj, který zase plyne z akumulace kapitálu (v neposlední řadě lidského). Čím více soukromých peněz zahučí do bezedné státní kasy, tím méně kapitálu může soukromý sektor akumulovat. To pak pochopitelně brzdí hospodářský růst.

V Evropě může daňový domicil změnit leckterá firma, nikdy to nebylo tak snadné, spousta českých firem tak odešla třeba na Slovensko, Kofola tu sice má výrobní závod, ale holding už dávno sídlí ve Varšavě, spousta našich (Generali) entit je v Holandsku, stejně tak PPF (také na Kypru…). Odejde-li firma, odcházejí také zaměstnanci. V horším případě přicházejí o místa.

Firma neřeší nějakou konsolidovanou qótu, firma řeší daň z příjmu PO („corporate tax“, a pak ještě „drobná“ poznámka – počítáte do daní i tzv. české pojištění? tj. de facto 2. a 3. daň z příjmu, která je citelně vyšší než vlastní daň z příjmu). Proč myslíte, že naše skupinová zajišťovna sídlí v Sofii a ne v Praze? Nic jiného než kouzlo bulharské 10% daně z příjmu.

Růst po 2. sv. válce? Co technologie? (viz výše)

Nižší daně toho určitě krátkodobě mnoho nemění. Dále jistě výše zdanění není jediným faktorem, který ovlivňuje hospodářský vývoj (jde také o komplikovanost daňových zákonů…). V případě takové ČR jsou neméně důležité např. zahr. investice. Zde by samozřejmě možná ještě výrazněji než úprava daní pomohla lepší vymahatelnost práva a reálný boj proti korupci. Co ovšem čekat od vlády složené z jakýchkoliv českých parlamentních stra… :_(

Při stoprocentním zdanění je jen otázkou času, kdy by ustala jakákoliv legální hospodářská aktivita.

Důchody do toho tahám proto, že tvoří s přehledem největší položku na výdajové straně dnešních státních rozpočtů. Jo, strop na tzv. pojistném fakt něco ovlivňuje. Taky jsem teď liný to hledat, ale najděte si, kolika lidí se to skutečně týká a kolik to stát „stojí“. Mrkněte se na demografii, ta je rozhodující. Důchodová sekera jistě ZATÍM není nijak dramatická, protože celá devadesátá léta jsme měli historicky „nejlepší“ poměr mezi „nrepracujícími“ (děti, mládež, důchodci) a pracujícími („ekonomicky aktivními“). Dětí už bylo velmi málo a důchodců ještě bylo velmi málo. To se teď, když začínají do důchodu odcházet silné poválečné ročníky, začíná výrazně měnit.

No, pokud jde o obranu, myslím, že nejrozumější by v případě ČBR bylo armádu úplně zrušit a přispívat dohodnutou částkou do rozpočtu NATO za obranu, jak to má tuším Island. Popř. ještě drsněji vyhlásit neutralitu a srazit „obranu“ na krásnou nulu.

A pokud jde o renomovanost ekonomů: jedna z největších ekonomických superstar historie John Maynard Keynes má celé své slavné učení postavené na zcela zjevném nesmyslu (který mu baští i samotné L’ego), totiž že bohatství společnosti roste, když někdo něco zničí (ba vede válku). Co k tomu dodat?

Nemáte pravdu ani s tou Lafferovou křivkou, protože zrovna Rusko – a na tom se asi shodneme – není úplně normální stát a problém s těmi daty je ten, že je lze dost těžko očistit od vlivu „přísnějšího výběru“.

Jak říkám Mankiw (Harvard) se tomu dost věnoval, a chtěl určitě dokázat, že to funguje – a výsledek je v nejlepším případě 50% návratnost úlevy. Proč mu nevěříte?

V Evropě mohou daňoví domicil změnit tak možná brokeři, rozhodně ne zaměstnanci. Vaše poslední poznámka tedy vůbec nedává smysl (nemůžete outsorcovat např. stavebnictví v ČR do Řecka). Ale ono by to stejně nedávalo moc velký smysl, páč ČR má myslím páté nejnižší daně (konsolidovaná kvóta) v EU.

Já se nechci háddat o stimulu, i když podle mě jste taky dost mimo (jak vysvětlíte, že po 2. sv. dále růst pokračoval, i když byl generován hlavně veřejnými financemi, a byl vyšší než kdykoliv potom?),

ale o to, že nižší daně prostě automaticky nevedou k vyššímu růstu a zaměsnanosti, stejně jako vyšší daně nevedou k růstu nižšímu. To jste nedokázal vyvrátit. A asi už jste sám shledal, že představa, že by při 100% zdanění ustala veškerá ekonomická aktivita, je scestná.

Nevím proč do toho taháte důchody, ale důchodový účet byl v plusu, dokud Kalousek nezastropoval v r. 2007 soc. a důch. pojistné. To si můžete zjistit ze statistik MF ČR. Čili ta sekera, kterou zmiňujete, je kvůli opatřením, které jste nejspíš schvaloval…

A mimochodem – není nikterak dramatická (např. na obranu jsme utratili od revoluce cca 1 bilion korun, většinu z toho naprosto zbytečně – zkuste si diskontovat tohle číslo…, v privatizaci se ztratilo možná ař 5 bilionů).

No a už končím. Fakt si zkust přečíst i něco jiného než Rothbarda, Misese a Hayeka;-) – klidně i pravicové ekonomy -, třeba vám to trochu otevře oči a budete schopen snést zajímavější protiargumenty.

Kromě okamžitých efektů přispívá nižší zdanění také k hospodářskému růstu, a to nikoliv bublinovitému skrze namnoze nesmyslnou a neefektivní vládní spotřebu, ale zejména díky vyšším investicím, což s určitým časovým odstupem dále zvyšuje reálný objem vybraných daní.

„Stimulování ekonomiky“ vede pouze k lití peněz násilím odebraným domácnostem a firmám do kanálů. Ano, krátkodobě se vyčaruje vyšší HDP (jakkoliv za cenu dalšího dluhu), ale momentální výše HDP přece vůbec není podstatná, podstatná je tvorba kapitálu, protože to je ta jediná věc, která nás, v hospodářské rovině, odlišuje od Kromaňonců…

Shodneme se na tom, že daňové optimum (z pohledu ministerstva financí) je někde mezi. Z pohledu společnosti je to nula. Monopoly (ať už přímo státní či státem chráněné (žádné jiné neexistují)) jsou společensky neefektivní. Že musíte platit daně? A to tady? Vůbec ne, nikdy nebylo snažší změnit daňový domicil než v rámci EU. Píšete s odpuštěním jak jeden z těch pablbů z českého minfin, co si v excelu namalovali, kolik jim vynese, když zdaní holdingy takovou a makovou sazbou. Hezká teorie, ale (téměř) žádné holdingy tu daňový domicil nemají. Co myslíte – kdyby se ti hoši snesli zpět do reality a nastavili by tady sazbu výhodnější než v takovém holandsku, kolik by to české státní kase přineslo jen z takové skupiny PPF?

A, když už jsem u toho rozpočtu, opravdu si nemyslím, že by měl český stát nedostatečné příjmy. Jeden bilion ročně je až až. Problém je na opačné straně – naprosto nekontrolovatelné výdaje. Ať už jde o korupci nebo o demograficky zcela beznadějný důchodový průtokáč. 23 miliard sekera na důchodovém účtu jen za první polovinu tohoto roku. Meziroční nárůst o 21 %. To dává lineární aproximací v následujících 10 letech DODATEČNÝ dluh bratru 500 miliard. Náklady na dluhovou službu nepočítám. A navíc ten vývoj nebude lineární, protože stále méně ekonomicky aktivního obyvatelstva bude platit na stále více důchodců. O tom, že se stále rostoucím průměrným věkem dožití porostou dramaticky i náklady na zdravotní péči o takové důchodce, brzy budou dost možná vyšší než samotné st. důchody. Současná vládní „reforma“ samozřejmě nereformuje vůbec nic, politikům na ke skutečné penzijní reformě chyběla odvaha i v 90. letech, kdy ještě bylo z čeho a nebylo tak pozdě, co teprve teď…

Ždímáním pracujících (tím nemyslím dělníky, ale zaměstnance i podnikatele) dosáhnete leda tak toho, že to tu dříve či později zabalí a zmizí pryč. Ne tak důchodci… kteří se časem zcela demokraticky chopí vlády :-D…

Nevím, kde berete své přesvědčení, že při 100 % dani stát nic (nebo skoro nic) nevybere. ) Ve Švédsku v určitých dobách bylo i víc než 100 %, a lidi ji platili, i když neradi, že (známá je Astrid Lindgrenová). Daně se neplatí proto, že je zaplatit chcete, ale proto, že je zaplatit musíte… Jinak souhlas, daňové optimum je někde mezi, ale progrese, a sakra strmá, je nutná. Hodně.

Maximální míra zdanění? Tím myslíte nejvyšší pásmo u progresivní daně z příjmu? Ale – i kdyby to byla pravda – to je přece jen jedna z mnoha daní, u nás např. výrazně nižší než tzv. soc. a zdravotní pojistné (což jsou de facto jasné druhé/třetí daně z příjmu FO). Poslední desetiletí charakterizuej především výrazný růst daní nepřímých (DPH, spotřební daně atp.).

Slyšel jste někdy o Lafferově křivce? Vyšší daňová sazba vůbec nemusí vést k vyšším příjmům státního rozpočtu. Předpokládám, že budete popírat i existenci Lafferovy křivky, zkuste se zamyslet, kolik asi tak SKUTEČNĚ vybere stát na dani ve výši 100 %… Úplně stejně jako u nulové daně, že? Daňové optimum (optikou ministerstva financí, ne společnosti jako celku) bude asi někde mezi, co říkáte?

Jiná věc je Kalousova snaha o další zvyšování daní, která je samozřejmě úchylná. ČR není Řecko a česká daňová správa je dnes schopna vybírat daně dosti účinně. Problém u nás skutečně není na příjmové straně rozpočtu. Zvyšte příjmy stádního rozpočtu na dva bilion ročně – a ministerstva vám stejně vygenerují deficitní rozpočet. Klíč tqí v tom, dostat pod kontrolu vládní výdaje, tj. provádět skutečnou reformu důchodů a zdravotnictví, což se ovšem bohužel neděje. A výrazně snížit korupci skrze průhledná veřejná výběrová řízení – což se také neděje.