Hlavní postavou hry je slavná atletka – koulařka Milena, která dnes vlastní pekárnu a je členkou televizní rady. Podobnost s Helenou Fibingerovou je tedy více než zjevná a tvrzení autora hry Davida Drábka, že hra nikoho konkrétního nepředstavuje, tak mohou věřit nanejvýš malé děti. Největším a nejdiskutovanějším problémem Drábkovy hry je líčení koulařky jakožto sportovkyně, která v době závodění pravidelně brala doping. Stejně tak je zde líčena běžkyně Radmila (nápadně připomínající neméně známou atletku Jarmilu Kratochvílovou), o níž hlavní hrdinka Milena mimo jiné říká, že „má rozpíchanej zadek od anabolik.“
Téma dopingu je samozřejmě velkým problémem a za jeho zlatou éru bývá nejenom v československém období považována právě doba, kdy závodily Fibingerová i Kratochvílová. Samozřejmě, že především některé atletické výkony z této doby daným spekulacím nahrávají. Například světový rekord Jarmily Kratochvílové v běhu na 800 metrů již nikdo nepřekonal 27 let, zhruba stejně starý je i světový rekord na 400 metrů, který drží její tehdejší velká soupeřka z bývalé NDR Marita Kochová. A nejlepší světové koulařky dnes vrhají zhruba o 2 metry méně než Fibingerová a její tehdejší soupeřky. Faktem ovšem také je, že Fibingerové ani Kratochvílové narozdíl například od jiných našich atletů Machury a Šilhavé nikdy doping odhalen nebyl. Proto by měla být v jejich případě ctěna presumpce neviny. Mimořádný výkon totiž ještě sám o sobě nic neprokazuje – to bychom zákonitě museli podezírat i Jana Železného, jehož světovému rekordu v hodu oštěpem se také není nikdo schopen ani přiblížit, Martinu Sáblikovou, Usaina Bolta a všechny další, kteří své soupeře běžně válcují rozdílem třídy.
Navíc je trochu liché i označování dopingu ve sportu jakožto domény socialismu. Například ve zmiňované atletice měli v posledním desetiletí nejvíce pozitivních nálezů běžci z USA (dnes již bývalí olympijští vítězové či mistři světa Jonesová, Whiteová, Montgomery …), v cyklistice bychom museli asi dlouho vzpomínat, kdy naposledy byla slavná Tour de France bez dopingového skandálu.
Problémem Heleny Fibingerové je dnes možná hlavně fakt, že je členkou Rady České televize a dle některých hlasů je to především ona, kdo má největší zásluhu na tom, že si často kritizovaný Jiří Janeček udržel křeslo generálního ředitele ČT i na další funkční období. Mnozí kritici Heleně Fibingerové trochu účelově vyčítají, že jakožto bývalá sportovkyně nemá pro členství v Radě ČT potřebné intelektuální schopnosti. Jednak trochu zapomínají, že Fibingerová se po skončení sportovní kariéry stala úspěšnou podnikatelkou a navíc působí i jako manažerka Českého atletického svazu. A také by mě zajímalo, zda těmto lidem stejně tak vadí intelektuální nedostatky i u nejméně poloviny našich poslanců či senátorů.
Ne každý musí mít k vrcholovým sportovcům pozitivní vztah , což ovšem neznamená, že by je David Drábek či kdokoliv jiný měl primitivním způsobem zesměšňovat a při líčení jejich osudů používat tak vulgární texty, kdy například koulařka ve zmiňované hře líčí své sny slovy „že je King Kong a v tlapách drží Štrougala, který na ni piští – ty kisno, ty děvko tlustá, dovez zlato.“ I když nejsem příznivcem soudních sporů ohledně urážek na cti,v tomto případě se opravdu Heleně Fibingerové a Jarmile Kratochvílové nelze divit, že se chystají podat na Český rozhlas žalobu.
Jestli totiž pan Drábek považuje svůj výtvor za hodnotné umělecké dílo, tak zaslouží spíše politování, ale když už nemá soudnost on, tak by ji měli mít aspoň lidé z vedení Českého rozhlasu. Kydání takovéto špíny do veřejnoprávního rozhlasu opravdu nepatří.