Ne, že by státní maturity byly připraveny po téměř 14 letech ideálně, ovšem dost často mi připadá, jako by většina médií chtěla hledat chyby za každou cenu a tak trochu šířila mýty a polopravdy. Které jsou ty nejčastější?
Představitelé především některých gymnázií tvrdí, že státní maturita bude směšně lehká a že to je v podstatě degradace maturit. Ale když je to tak směšně lehké, proč si převážná většina studentů zvolila lehčí verzi maturity? Jistě, vysoké školy letos nebudou až na výjimky jejich výsledky zohledňovat při přijímacím řízení, ale nemělo by být věcí cti především „gympláků“, aby prokázali své kvality volbou těžší verze? A navíc, kromě společné části zůstává v režii škol profilová část, která každé škole umožňuje zachovat vysokou náročnost maturitní zkoušky.
Další věcí, která je často kritizována, je údajná neobjektivnost, způsobená tím, že zkouška z češtiny i cizího jazyka bude mít i ústní část. Tu budou hodnotit přímo učitelé ze školy, na níž žák maturuje, a učitelé na různých školách mohou mít nároky různé. Částečně je to pravda, jenomže ústní část tvoří pouze jednu třetinu celé zkoušky z uvedených předmětů (a aby student maturitu udělal, musí uspět ve všech třech částech zkoušky). Určitě tak bude nová podoba maturity objektivnější než její předchozí podoba, kdy se mohlo stát, že čtyřkař z jedné školy měl fakticky lepší znalosti než dvojkař z druhé školy. Nehledě k tomu, že například při nové podobě maturity z cizího jazyka žák musí prokázat, že se v daném jazyce opravdu domluví, nikoliv jen to, že je schopen naučit se dopředu nějaké konverzační téma.
Dalším mýtem, který často zmiňují z různých důvodů někteří kritici, je to, že jednotné testování nutně vede k nějaké jednotné škole, což je návrat o 20 let zpět. Jenže tito lidé si tak trochu pletou pojmy a dojmy. Cílem jednotného testování přece není snaha, aby všechny školy učily stejně, ale jistota, že na každé škole naučí žáky v matematice, češtině či cizím jazyce aspoň to, co je nezbytně nutné pro jejich další vzdělávání nebo pro jejich uplatnění v praktickém životě. Je pak věcí každé školy, jaké k tomu použije výukové metody a jaká bude náplň profilových odborných předmětů.
Samozřejmě, že i já jakožto zastánce státních maturit netvrdím, že jsou bez chyb a doufám, že v budoucnu dojde k určitým změnám v jejich podobě. Měl by se především změnit časový harmonogram, tak, že písemné zkoušky budou předcházet ústním a studenti nebudou muset čekat na výsledky až do půli června, měla by se odstranit mnohá byrokratická opatření, možná bych se přimlouval i za povinnou zkoušku z matematiky. I tak se ale domnívám, že je pro české školství dobře, když letos budou po mnoha letech odkladů státní maturity konečně spuštěny.