Reklama
 
Blog | Josef Nožička

To si časem sedne, řekl Drábek

Zmatky na úřadech práce neberou konce. Zapříčinila je Drábkova takzvaná sociální reforma. Ta byla přitom ještě na konci loňského roku některými vládními politiky označována jako úžasná věc, která zefektivní systém výplaty sociálních dávek i podpor v nezaměstnanosti a přinese děravému státnímu rozpočtu miliardové úspory.

Samozřejmě, že reforma jako taková potřebná je. Tedy pokud by její zavedení znamenalo, že se přestanou vyplácet peníze těm, kteří sociální podporu zneužívají a naopak se více peněz dostane opravdu potřebným. Realita je však často jiná a včerejší reportáž České televize (v pořadu 168 hodin) o tom, jak je snižován či úplně odebírán příspěvek i rodičům, jejichž postižené děti vyžadují celodenní péči, mluví za vše.

Navíc se ukazuje, že nový systém výplaty dávek na jednom inkasním místě je zatím technicky zcela nezvladatelný. Úřady práce absolutně nestíhají vyplácet dávky všem, kteří na něj mají nárok. Počítačový systém na úřadech často kolabuje, úředníci nebyli pro přechod na nový systém řádně proškoleni a logicky nezvládají stres, kterému jsou každodenně vystavováni (dnes jedna úřednice na Úřadu práce v Karviné úplně zkolabovala). Aby se výplata peněz do konce měsíce stihla, musela řada úřadů rozšířit svou otvírací dobu i na víkend. Přesto je ministr Drábek i nadále nezdolným optimistou a na konci minulého týdne prohlásil, že „systém si do pár týdnů sedne.“

Paradoxem přitom je, že těm, kteří jsou na ministerstvu práce a sociálních věcí za totální krach nového systému nejvíce zodpovědní, vyplácel jejich šéf Jaromír Drábek v loňském roce statisícové odměny (jejich celkový součet dosáhl částky téměř deseti milionů korun). Mluvčí ministerstva Viktorie Plívová to mimo jiné zdůvodnila slovy: „Rozjezd sociální reformy si vyžádal manažerské vypětí, leckdy sedm dní v týdnu a často mnoho hodin přesčasu.“

Reklama

Já osobně bych však počínání ministra Drábka a jeho nejbližších spolupracovníků přirovnal ke krasobruslařskému trenérovi, který nařídí skočit ve volné jízdě čtverný skok závodníkovi, který dosud úspěšně skákal pouze dvojité skoky. Čtverný skok by si přitom závodník ani jednou nevyzkoušel na tréninku, pouze by mu trenér teoreticky vysvětlil, jak jej má skákat. U takového závodníka by to s téměř stoprocentní pravděpodobností skončilo tak, že by při skoku upadl a sednul si na led. Že by takovéto sednutí měl u svého systému na mysli i ministr Drábek?