Příklad 1. V českém jazyce je dosud realizována písemná maturita tak, že se píše slohová práce v rozsahu 4 hodin. Student tedy zplodí práci na některé z témat, které určí škola. A v tom je trochu problém. Školy, kterým jde o to, aby maturitu zvládl i ten, kdo na to nemá předpoklady (škola však dostává peníze přímo úměrně počtu studentů, tak jej přece nevyhodí …), vybere například téma Můj nejlepší kamarád. Což asi uznáte, že to je téma, s kterým by si poradil i žák nižšího stupně základní školy. Nebo jsem se například doslechl, že na jedné nejmenované střední škole, kde letos skládala maturitu účastnice ZOH ve Vancouveru, zvolila škola jako jedno z maturitních témat Vancouver 2010. Co by škola pro studentku, která ji tak proslavuje, neudělala … Nebude tedy spravedlivější, když témata písemné práce budou pro všechny školy stejná? Navíc časový prostor v rozsahu jedné hodiny, který je u státních maturit plánován, se mi zdá dostačující pro posouzení toho, zda maturant dokáže napsat smysluplný a ucelený text.
Příklad 2. V ústní části maturitní zkoušky z českého jazyka jsou vesměs zkoušeny dějiny literatury – život a dílo známých i méně známých autorů. Je tedy třeba nabiflovat se co nejvíc autorů a jejich děl a pak to během 15 minut před maturitní komisí odhrkat. Kolik si toho bude student pamatovat měsíc po maturitě a k čemu mu to v životě bude prospěšné, to už nikdo neřeší. Nebude tedy lepší, když u státní maturity absolvuje didaktický test, ve kterém například prokáže, zda je schopen porozumět psanému textu a vyvodit z něj logické důsledky? Není to pro jeho další uplatnění v životě přece jen smysluplnější než dokázat vyjmenovat všechna díla Ruchovců a Lumírovců?
Příklad 3. U zkoušky z cizího jazyka to na moha školách funguje tak, že student si vylosuje jedno z předem připravených témat (v angličtině například My Family, My Holiday …) a pak o něm 15 minut mluví. Pozná se ovšem při tomto způsobu zkoušení, zda je opravdu student schopen se v daném jazyce domluvit? Nemyslíte, že státní maturitní zkouška, jejíž důležitou součástí bude mimo jiné poslech, prověří tuto skutečnost mnohem lépe?
Z uvedených příkladů vyplývá, že nová maturita bude pro většinu studentů náročnější, ale zároveň donutí střední školy (pokud budou chtít při vzájemném srovnávání uspět, a to asi budou …), aby je na život připravovaly kvalitněji. A za to ty peníze, které se do přípravy státních maturit vložily (bylo jich samozřejmě zbytečně moc, ale s tím už dnes nikdo nic nenadělá), přece jen stát budou.
K těm penězům ještě jedna poznámka. Přečetl jsem si článek kolegy blogera Tomáše Feřtka „Státní maturita? Rychle a levně.“ – viz http://fertek.blog.respekt.cz/c/149983/Statni-maturita-Rychle-a-levne.html#t2 . Píše zde, že je pro, aby státní maturity organizovala externí firma a aby byly placené. K tomu snad jen tolik – domnívám se, že státní maturity těžko mohou být placené, neboť Ústava říká, že každý občan má právo na bezplatné vzdělání v základních a středních školách. Navíc si nemyslím, že všechno, co realizuje soukromá firma, musí být nutně lepší a levnější než to, co dělá stát. Mohu doložit vlastní zkušeností. Letos se na středních školách ve Zlínském kraji povinně konaly přijímací zkoušky, která vytvořila všem dobře známá společnost Scio. Přestože si za ně nechala dobře zaplatit, u testu z matematiky se až těsně před spuštěním musely vyřadit 3 otázky, neboť se zjistilo, že se týkají učiva, které se uchazeči na základních školách nejspíš neučili …