Ale pojďme popořadě. Nikdo nemůže s jistotou říct, jak by dopadly parlamentní volby, kdyby se konaly v původně určeném termínu 8.-9. října 2009. Pro připomenutí: podle tehdejších průzkumů z konce září vedla ČSSD před ODS o zhruba 5%, KSČM a TOP 09 měly přibližně stejně. KDU-ČSL byla na pětiprocentní hranici, Strana zelených a Věci veřejné těsně pod ní. Hodně by tedy záleželo na tom, které z těchto zmiňovaných tří stran by se do parlamentu dostaly a zda by v souvislosti s tím vznikla koalice levicová, pravicová nebo případně velká koalice ČSSD a ODS. Další věcí je fakt, že se průzkumy mohly mýlit – před květnovými volbami rovněž předpovídaly dosti odlišné výsledky, než jaké nakonec byly. A v poslední řadě šlo i o to, že jelikož Ústavní soud zrušil volby 10. září, tak tenkrát nedošlo k závěrečné ostré kampani, která rovněž může především nerozhodnuté voliče ovlivnit.
V tom, že by volby dopadly jinak, má však prezident nepochybně pravdu. Minimálně TOP 09 a Věci veřejné by téměř stoprocentně dostaly méně hlasů než v květnu a jejich pozice ve vládě by tím pádem byla výrazně slabší (pokud by tedy ve vládě vůbec byly). Hlavně má však prezident pravdu v tom, že šlo ze strany Ústavního soudu o nekorektní zásah do rozjeté politické soutěže. Že zákon, podle kterého poslanci i senátoři ústavní většinou schválili zkrácení volebního období, je trochu sporný, na tom se asi shodneme. Ovšem když v podstatě stejný zákon schválili naši zákonodárci v roce 1998, Ústavnímu soudu to nevadilo a předčasné volby se konaly …
Dalším velmi sporným rozhodnutím Ústavního soudu bylo v březnu tohoto roku zrušení ustanovení důchodového zákona, týkající se vyměřování výše důchodu. V důsledku toho budou mít od září příštího roku lidé, jejichž příjmy byly v produktivním věku nadprůměrné, nárok na podstatně vyšší důchod než dnes. Lze samozřejmě polemizovat o tom, zda mají být důchody rozdílné v souvislosti s tím, kolik kdo odvedl státu na daních nebo zda má být jejich výše omezena (hlavně v době, kdy na ně bude čím dál méně peněz) a ten, kdo více vydělával, si mohl i více našetřit na stáří. Hlavní problém vidím v tom, že soudci patří mezi lidi s vysokými příjmy a tím pádem je zde vážné podezření, zda nebylo rozhodování ústavních soudců v této věci podjaté. A další otázkou je, jestli vůbec Ústavnímu soudu přísluší diktovat poslancům a senátorům, jak má vypadat důchodový zákon.
Pátečním zrušením snížení soudcovských platů (přesněji řečeno prohlášením tohoto skutku za protiústavní) pak dovršil Ústavní soud svůj „um“. Pozoruhodné bylo především zdůvodnění tohoto rozsudku – našim nejvyšším právním představitelům vadilo, že se soudcům platy snížily (o pouhá 4% …), většině ostatních státních zaměstnanců však nikoliv. Bude tedy velmi zajímavé, jestli vláda opravdu prosadí snížení platů soudců pro rok 2011 o 5% a pro ostatní státní zaměstnance (vyjma učitelů) o 10%. Rozhodnou pak ústavní soudci i v tomto případě, že je to s ohledem na ostatní státní zaměstnance protiústavní?
Stručně shrnuto – při některých rozhodnutích Ústavního soudu jsem si asi nejenom já vzpomněl na slavnou českou komedii U nás v Kocourkově. I když je otázkou, zda to není spíše k pláči …